Psychické problémy dnes trápí každého třetího dospělého člověka a bohužel se čím dál častěji vyskytují již i u našich dětí.
Duševní hygiena neboli psychohygiena je nauka o tom, jak si chránit a upevňovat duševní zdraví a jak zvyšovat odolnost člověka vůči nejrůznějším škodlivým vlivům, jako jsou zejména stres a široké spektrum negativních emocí, díky čemuž působí jako prevence duševních onemocnění, jako jsou úzkosti nebo deprese, případně napomáhají zmírnit jejich průběh. Prolínají se v ní poznatky z oborů psychologie, lékařství a sociologie.
Psychohygiena slouží k:
- prevenci širokého spektra psychosomatických a psychických nemocí a napomáhá zmírnit jejich průběh;
- udržení dobré pracovní výkonnosti a zvýšení její efektivity – vyrovnaný člověk se dokáže dobře koncentrovat na práci i odpočinek (work-life balance);
- udržení fungujících sociálních vztahů a jejich upevnění – duševně zdravý a vyrovnaný člověk pozitivně působí na své okolí a lépe jej vnímá, čímž prospívá konsolidaci vlastní duševní i tělesné integrity i mikrosociálního prostředí, v němž se vyskytuje a pohybuje, ať už je jím rodina, okruh přátel či pracovní prostředí;
- zvýšení subjektivní individuální spokojenosti – vyrovnaný člověk tolik neprožívá negativní citová vypětí a lépe zvládá stresory, jimž je vystavován.
Jde o soubor metod, zásad a principů, které podporují a pomáhají udržovat duševní zdraví. Podobně jako hygiena těla, psychohygiena je očistou duše, přičemž bychom měli vycházet z faktu, že v rámci psychosomatiky jsou tělo i psychika spojené nádoby a vzájemně se ovlivňují.
Zásady duševní hygieny vám pomohou cítit se po psychické stránce lépe a vyrovnaně. Pokud bojujete se stresem, nízkým sebevědomím, úzkostí či depresí, mohou vám tyto zásady znatelně ulevit.
METODY PSYCHOHYGIENY
- První zásadou psychohygieny je kvalitní spánek, přičemž u dospělého člověka je doporučené denní časové penzum 7-9 hodin.
- Druhou zásadou je relaxace. Relaxačních metod je v dnešní době doslova nepřeberné množství a každý by se při volbě vhodné relaxační aktivity měl řídit intuicí a jednoduše tím, co jej baví a naplňuje, ať už je to četba dobré knihy, malba nebo jiné volnočasové aktivity, případně techniky, jež jsou označovány přímo jako relaxační techniky řízené, kdy se pomocí dechu a vizualizace snažíme uvolnit postupně celé tělo a zklidnit mysl.
- Nechat na sebe působit přírodu, která byla v rámci evoluce člověka po nesčetné generace naším přirozeným prostředím. Fenoménu ozdravného působení přírody se věnuje více do hloubky například tzv. lesní terapie, známá též jako shinrin-yoku čili lesní koupel.
- Zdravé interpersonální Vztahy jsou základním kamenem zdravého života. Člověk je bytostí společenskou. Interakce s druhými lidmi obecně prozpívá duševnímu zdraví, přičemž bychom měli usilovat o pěstování kvalitních a netoxických vztahů s druhými lidmi a negativní vztahy, pokud možno, eliminovat.
- Pohyb člověku rovněž přináší úlevu od psychické zátěže, jíž je vystavován. Má vliv na naši náladu i celkové citové rozpoložení. Dodává energii a eliminuje celkový stres.
- Sebepoznání vede ke spokojenějšímu životu. Vědět, kdo jsme je počátkem úspěchů. Již Sókrates učil, že kdo zná sám sebe (gnóthi seautón), ví co je pro něho výhodné, rozeznává, co může a co ne. Dělá to, čemu rozumí, opatřuje se tím, co potřebuje a vede se mu dobře.
- Time management je velice užitečným nástrojem ke zvýšení efektivnosti využití času, přičemž díky efektivní redistribuci námi vynaložených sil na konkrétní činnosti získáme krom jiného více volného času, který můžeme věnovat práci na sobě samých, volnočasovým aktivitám nebo našim blízkým. Přispívá tedy k optimálnímu work-life balance a psychické pohodě.